Hlavní navigace

Duben 2005: konec starých časů

1. 6. 2005

Sdílet

V měsíci dubnu se vyměnila vláda. Ta původní ještě stihla prodat Český Telecoma současně málem i zrušit samostatné ministerstvo informatiky. To ale nakonec přežilo. Duben byl také ...
V měsíci dubnu se vyměnila vláda. Ta původní ještě stihla prodat Český Telecom
a současně málem i zrušit samostatné ministerstvo informatiky. To ale nakonec
přežilo. Duben byl také posledním měsícem platnosti původního telekomunikačního
zákona. Regulátor toho využil a na poslední chvíli vydal hned pět zásadních
rozhodnutí.
Duben 2005 vejde do historie jako měsíc, kdy vyvrcholily tahanice politiků
kolem osudu vlády Stanislava Grosse. Nakonec se sice vše vyřešilo, ale v
průběhu těchto tahanic měl namále i náš nejmladší vládní resort - ministerstvo
informatiky. Záměr zrušit ho již dříve avizovala opoziční ODS, která by jej
ráda nahradila nějakou malou skupinkou úředníků kdesi na úřadu vlády. V průběhu
vládní krize pak přišla s obdobnou myšlenkou i nejsilnější vládní strana, ČSSD.
Také ona jej náhle chtěla buď úplně zrušit, nebo alespoň neobsadit samostatným
ministrem a pověřit řízením tohoto resortu některého jiného ministra, aby se
počet členů vládního kabinetu snížil. Nakonec se tak ale nestalo a v čele
resortu nakonec stanula dosavadní náměstkyně ministra informatiky pro oblast
e-governmentu, Dana Bérová.

Český Telecom byl prodán
Jednou z posledních aktivit odcházející vlády Stanislava Grosse bylo dokončení
procesu privatizace Českého Telecomu. Ve výběrovém řízení, kde hrála hlavní
roli nabízená cena, nakonec přišla s nejvyšší nabídkou španělská společnost
Telefónica. Bylo to docela překvapení, protože většina analytiků favorizovala
spíše švýcarský Swisscom nebo finanční fondy spolu s France Telecom. Nakonec
ale Telefónica nabídla 82,6 mld. korun, což bylo nejvíce - a to rozhodlo.
Počátkem dubna vláda na doporučení privatizačního poradce rozhodla o tom, že
Telecom prodá právě do rukou společnosti Telefónica a ihned 12. dubna s ní
podepsala příslušnou smlouvu o prodeji majoritního balíku 51,1 % akcí ČTc,
které byly dosud v držení státu. Transakci musí ještě schválit antimonopolní
orgány ČR i EU a celý proces akvizice by mohl být dokončen do tří měsíců, tedy
někdy do poloviny roku.
Relativně vysoká cena, jíž bylo při prodeji dosaženo, má zajímavý dopad i na
rozvoj broadbandu v České republice. Vláda totiž již dříve (26. ledna 2005)
schválila tzv. národní broadbandovou strategii (formálně: Národní politiku
vysokorychlostního přístupu), v rámci níž se zavázala věnovat jedno procento z
výnosu privatizace Českého Telecomu právě na rozvoj broadbandu v ČR. A tak na
tento účel (přes příslušný fond, spravovaný ministerstvem informatiky v rámci
jeho rozpočtu) bude k dispozici téměř 826 milionů korun. Budou moci být využity
jak pro rozvoj broadbandového obsahu, tak i k rozvoji infrastruktury v
lokalitách, kde na to trh nestačí.

Nastupuje nový zákon
Duben byl také posledním měsícem, kdy ještě platil původní zákon o
telekomunikacích (zákon č. 151/2000 Sb.). Ten v roce 2001 otevřel
telekomunikační trh prvnímu nástupu konkurence, ale sám musel ustoupit zákonu
dalšímu, který do našeho právního řádu transponoval nový evropský regulační
rámec. Tentokrát již nejde jen o "pouhé" telekomunikace, nýbrž o poněkud širší
rámec, zahrnující informatiku a hlavně problematiku médií. Tedy alespoň tu její
část, která se zabývá technickými aspekty, zejména šířením signálu pro
rozhlasové a televizní vysílání, nyní již v digitální podobě. Proto se již
nehovoří o telekomunikacích, ale o širším oboru tzv. elektronických komunikací.
Nový zákon, který by do našeho právního řádu transponoval zmíněný evropský
rámec elektronických komunikací, jsme původně měli mít již k datu našeho vstupu
do EU. To se nepodařilo, místo toho jsme nabrali přesně roční zpoždění. Nás
nový zákon o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb.) nakonec nabyl
účinnosti k 1. květnu 2005. A to v něm ještě zcela schází problematika médií,
resp. šíření televizního a rozhlasového signálu. Tu totiž poslanci z návrhu
zákona vyčlenili a rozhodli se ji řešit samostatně, novelou tzv. vysílacího
zákona.

Rada ČTÚ
Jednou ze změn, které přináší nový zákon
č. 127/2005 Sb. (o elektronických komunikacích), je i vytvoření nového
národního regulátora pro oblast elektronických komunikací. Jmenovat se sice
bude stejně, tedy "Český telekomunikační úřad", ale zásadně se změní například
způsob jeho vedení. Až dosud stál v jeho čele předseda, který rozhodoval o
zásadnějších věcech a byl také odvolací instancí pro rozhodnutí jednotlivých
složek úřadu.
V čele "nového ČTÚ" již stojí vládou jmenovaná pětičlenná rada, jež o
nejzásadnějších věcech rozhoduje kolektivně. Jednoho z členů Rady jmenuje vláda
předsedou, ten pak Úřad řídí a jedná jeho jménem. Sám také rozhoduje o
některých méně zásadních věcech.
Novým předsedou ČTÚ vláda v dubnu zvolila původního předsedu ČTÚ Davida
Stádníka. Spolu s ním pak do Rady ČTÚ jmenovala bývalého prvního náměstka
ministra informatiky Michala Frankla, poradce vedení Českého Telecomu Pavla
Dvořáka a bývalou náměstkyni ministra spravedlnosti Janu Fürstovou. Páté místo
v Radě zůstalo zatím neobsazené.

Rozhodnutí regulátora - na poslední chvíli
Nový zákon o elektronických komunikacích přinese i celou řadu dalších změn.
Patří mezi ně také způsob uplatňování regulace trhu elektronických komunikací.
Nově bude vyžadovat vypracování tzv. analýz relevantních trhů (jakýchsi
významných dílčích trhů), teprve podle nich bude regulátor moci ukládat
konkrétní povinnosti těm subjektům, které na těchto dílčích trzích budou mít
"významnou tržní sílu". Nový regulátor by měl dokončit všechny podobné analýzy
do 9 měsíců od účinnosti nového zákona.
Doslova na poslední chvíli, jen pár dnů před koncem dubna, "starý regulátor"
ještě podle "starých pravidel" (podle původního zákona č. 151/2000 Sb.) vydal
pět významných rozhodnutí, na které telekomunikační trh předtím marně čekal
řadu měsíců. Jde o rozhodnutí ohledně cen regulovaných služeb (v rámci
univerzální služby), o ceny za tzv. zpřístupnění místních smyček, o ceny za
propojení, o rozhodnutí o internetové terminaci i originaci, a ještě o dodatek
k jednomu dřívějšímu rozhodnutí o ADSL propojení. Touto "regulační smrští" pak
původní regulátor ještě před svým zánikem (a znovuzrozením podle nového zákona)
způsobil úplné zemětřesení. Snad všichni operátoři ještě dlouho jeho rozhodnutí
studovali a pečlivě počítali.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku