Tato stránka používá Cookies. Informace o Cookies.
 
PRO MOBIL
PRO MOBIL
KLASICKY
KLASICKY


Internet

Geolokace sleduje bankovky i lišky

Digitalizace lidského života a sdílení informací na internetu dávají vědcům do rukou mocné nástroje. Mnohdy už není třeba nic pracně měřit ani složitě vyhodnocovat, stačí chytrý software.

Umělci si často stěžují, jak je dnes těžké přijít s něčím opravdu novým, originálním. Věda ovšem na rozdíl od umění funguje spíše kumulativně, tj. po většinu času rozvíjí dřívější znalosti a již existující teorie. Před každým výzkumem stojí jistě za to se podívat, kdo se problémem už zabýval, a neztrácet čas objevováním Ameriky. To není žádná novinka, nyní však taková „rešerše“ zahrnuje i zjišťování, zda už někdo nezměřil i příslušná data – obvykle „mimochodem“ a při úplně jiném projektu.

Téměř volně jsou dnes k dispozici informace téměř o všem. Ochránci soukromí mohou kvůli tomu lomit rukama, vědcům to však často umožní ušetřit náročný a drahý terénní výzkum. Při studiu hypotetické molekuly se lze obejít bez její přípravy v laboratoři a použít simulační software, stejně tak výpravu do amazonského pralesa může nahradit studium satelitních záběrů Google Earth, alespoň do určité míry. V tomto článku se podíváme na několik projektů, které dokázaly efektivně využít již existující data a odpovědi na příslušné otázky prostě „nechat spočítat“.

Oběh dolarů a čipy v penězích

RFIDPředstavte si třeba, že nás zajímá, jak je určitá oblast propojena v rámci ekonomických vztahů, tj. jak zde obíhají peníze. Půjde nám především o „běžné“ transakce, které se stále často realizují v hotovosti. První pomůckou byl v tomto ohledu projekt Where's George (míněn George Washington). Funguje tak, že když se člověku dostane do rukou nová dolarová bankovka, vyplní na internetu její sériové číslo a místo, kde k ní přišel. Na oplátku může získat údaje o její historii – pokud někdo už takové informace poskytl.

Tým americké Northwestern university pod vedením profesora Dirka Brockmanna dospěl na základě analýzy těchto údajů k závěru, že spádové oblasti pro bankovky tvoří především města. Kontakt mezi západním a východním pobřežím USA není z tohoto hlediska ani v době levných letenek příliš významný. Hranice jednotlivých amerických států nejsou na pohybu bankovek patrné, pokud se ovšem neshodují s překážkami geografickými, jako je např. Mississippi či Appalačské pohoří. V tomto ohledu jsme si přírodu stále zcela nepodrobili.

Takové výsledky nejsou špatné, ale projekt Where's George nefunguje automaticky, množství dat je závislé na ochotě dobrovolníků. Nemohly by ale v bankovkách být třeba RFID čipy a vše by probíhalo automaticky? Podobná možnost se rýsuje. Výzkumníci z Německa a Japonska (tým vedla Ute Zschieschangová z německého Ústavu Maxe Plancka) byli původně motivováni především ochranou bankovek proti padělání – ani různé hologramy či vodoznaky mu totiž zatím zcela nedokázaly udělat přítrž. I bankovky protkané elektronickými obvody by sice podobně jako platební karty bylo možné v principu klonovat, ale pro podvodníky by to už bylo hodně nákladné. Přínosem sledování bankovek by mohl být i efektivnější boj proti praní špinavých peněz. Technické podrobnosti výzkumu zde přeskočíme, finálně se jako nejnadějnější technologie ukázal film z organických tranzistorů. Pro jejich bezdrátové napájení by stačila externí čtečka. Na rozdíl od tagů RFID se ovšem uvažuje o tom, že kromě identifikace by v čase nečinnosti tyto miniaturní počítače mohly provádět i další operace, a zbývá vymyslet, k čemu všemu by se jich dalo využít.

Telefony i Twitter

Vědci z MIT, Cornell University a University College London analyzovali lidské interakce probíhající na Britských ostrovech zase z jiného hlediska. Podívali se na to, odkud kam lidé volají z pevných linek. Výzkumníci se údajně dostali až k datům z 95% hovorů z poslední doby, samozřejmě anonymizovaných. Celkem 12 miliard telefonátů zahrnovalo hovory ze soukromé i firemní sféry.

Ukázalo se, že množiny častěji spojovaných míst obvykle dobře korespondují s administrativním dělením země. Velkou koncentraci hovorů se bez ohledu na toto členění podařilo zaznamenat například v oblasti pásu táhnoucího se západně od Londýna. Z hlavního města se tímto směrem rozprostírá propojená oblast, odpovídající velkému zastoupení firem podnikajících v moderních technologiích a službách.

Pokračování článku naleznete na sesterském magazínu CIO BusinessWorld.

 

Úvodní foto: © Anyka - Fotolia.com

autor Pavel Houser


Mobilní verze našich dalších titulů

 
 
Nahoru
 
Nahoru
 
© IDG Czech Republic, a.s.